Psychosomatika v těžkých časech (konference)
Konference Základy komplexního psychosomatického přístupu patří mezi tradiční odborná setkání, která propojují zdravotnické profese napříč obory a otevírají prostor pro hlubší pohled na zdraví, nemoc i léčbu člověka v celé jeho komplexitě.
Každý ročník přináší aktuální téma reflektující současné dění ve společnosti i každodenní zkušenosti z klinické praxe. Téma konference „Psychosomatika v těžkých časech“ reaguje na realitu doby, ve které žijeme a pracujeme.
Těžké časy dnes prožíváme v mnoha rovinách. Společnost v posledních letech prošla obdobím pandemie, nejistoty, válečných konfliktů, ekonomického tlaku i rostoucí psychické zátěže. Tyto okolnosti výrazně ovlivňují zdraví pacientů i práci odborníků napříč zdravotnickými profesemi. Zároveň však můžeme mluvit také o těžkých časech pro psychosomatiku samotnou – pro obor, který stále hledá své pevné místo v systému zdravotní péče a usiluje o uznání významu komplexního pohledu na člověka.
Konference je určena všem odborníkům, kteří chtějí rozšiřovat své uvažování o zdraví a nemoci v širších souvislostech a vnímat pacienta nejen prostřednictvím diagnózy, ale také v kontextu jeho psychiky, životního příběhu, vztahů a životních podmínek.
Důraz bude kladen na mezioborový dialog, sdílení zkušeností z praxe a hledání souvislostí, které mohou přispět k citlivější, efektivnější a lidsky ukotvené péči. Setkání nabídne prostor pro odbornou diskusi, inspiraci i vzájemné propojení profesí, které spojuje zájem o člověka jako celek.
Cena:
Včasné přihlášení do 15.10.2026
- Lékaři: 2 300 Kč
- Ostatní: 2 100 Kč
Přihlášení od 16.10.2026
- Lékaři: 2 500 Kč
- Ostatní: 2 300 Kč
Online
- Jednotná cena: 2 100 Kč (záznam v ceně)
Anotace příspěvků:
Příspěvky průběžně doplňujeme:
MUDr. Ondřej Masner: Lékař a jeho psychosomatický pacient v časech digitální revoluce
Žijeme v období digitální revoluce, která mění naše životy i naší společnost od základů. Dopady cítíme i v medicíně a specificky i na vztah lékař – pacient. Jaký vliv mají moderní technologie pro práci psychosomatického lékaře a co znamenají pro jeho práci? Jakým způsobem lze adekvátně reagovat a co můžeme doporučit našim pacientům? Prezentace aktuálních dopadů digitální technologie na naší práci a zamýšlení se nad tím, jak se s novou situací vyrovnat tak, abychom do budoucna nové technologie dokázali používat zodpovědně a ku prospěchu pacientů.
Mgr. Miloš Mauer: Proměny společnosti v současné „době krizí“ a role psychosomatiky
Významný český etik Petr Příhoda v roce 2014 napsal: „Nedostatek konsensu v chápání nejen hodnot, ale i některých důležitých pojmů,jímž se vyznačuje naše kultura, výrazně ztěžuje až znemožňuje rozpravu o jakémkoli etickém problému. Debaty např. o vztahu člověka k jeho životnímu prostředí, o trestu smrti, umělém potratu, eutanázii atd. vesměs končívají fiaskem; nejsou to rozpravy, nýbrž polemické konfrontace neslučitelných stanovisek, která nelze smiřovat, nýbrž nanejvýš interpretovat, tj. pokoušet se porozumět jejich motivaci, tedy potřebám, přáním, nechutím apod. v jejich pozadí. Tato situace, připomínající poněkud biblické babylónské zmatení, přiměla některé kritiky naší soudobé kultury ke konstatování jejího úpadku.“. V příspěvku bych rád probral reakce soudobé společnosti na tento pocit úpadku, pocit že se vrší jedna krize za druhou a zároveň se snižuje naše schopnost se vzájemně domlouvat.
Zaměřím se zejména na pandemii COVID-19, která naplno odhalila křehkost a názorové rozštěpení naší společnosti. Rád bych to zasadil do kontextu současné postmoderní doby, k jejímž důležitým rysům patří mj. individualismus a liberalismus. Role psychosomatického myšlení je zde také velmi důležitá a zároveň dvojsečná. Psychosomatické myšlení ve zdravém pojetí může pomáhat současné společenské potíže lépe zvládat a nebo i překonávat, v nezdravém pojetí však může být naopak jednou z jejích příčin nebo udržujících faktorů.
Mgr. Andrea Valošeková: Tělo jako paměť i štít – psychosomatické prožívání krize v kontextu životního příběhu seniora
Příspěvek se z komplexnějšího pohledu věnuje specifikům prožívání různých krizových situací některých seniorů, kteří žijí v domovech pro seniory nebo v domácím prostředí. Nejde však jen o tradičně chápané náročné časy typu covidová pandemie či války ve světě… stárnutí samo je náročnou životní situací, a jakákoliv změna typu akutní nemoc nebo přechod do domova seniorů se z pohledu seniora může jevit jako krize. Co zvyšuje odolnost seniora proti takovým situacím? V příspěvku vycházím ze své praxe ve dvou domovech pro seniory, i z osobní zkušenosti s mými rodiči.
